Sportovní výzvy mají mnoho podob. Někdo si dá za cíl vyjet prudký kopec, jiný zdolat alpský průsmyk, jet co nejrychleji nebo co nejdále. Já jsem si vybral tu poslední možnost – ujet nejdelší vzdálenost. Sto kilometrů zvládne člověk za pár hodin, dvě stě už vyžadují přípravu. Ale aby se na tachometru objevila trojka, to je opravdová výzva. A tu se mnou přijal Jirka Mansfeld.

„Sportovní výzvy mají mnoho podob – od kopců po alpské průsmyky. My jsme si vybrali tu nejdelší cestu. V červnovou sobotu jsme ujeli 301 kilometrů podél Labe až do Bad Schandau a zpět do Mšena. Byla to pořádná zkouška sil, ale i nezapomenutelný zážitek.“

Plánování bylo jasné. Trasa musela vést po rovině, ideálně podél Labe, a den musel být dlouhý – tedy v létě. V červnovou sobotu vyrážíme v šest ráno z Mšena směrem na Mělník, Litoměřice, Ústí a Děčín. Po 120 kilometrech hledáme cukrárnu s kávou a dortíkem, doplňujeme bidony a pokračujeme přes hranice do německého Bad Schandau. Jsme v polovině.

Podmínky nebyly snadné. Vedro a vlhko jako v prádelně, protivítr, únava celého těla. Přesto se nám vyhýbají dešťové srážky a víme, že to zvládneme. Na oběd stavíme pod hradem Střekov, před námi ještě více než stovka kilometrů. Častěji zastavujeme na doplnění tekutin, ale odhodlání nás žene dál.

Závěr s klíčovými poznatky

Večer dorážíme zpět do Mšena. Tachometr ukazuje krásných 301 kilometrů. Výzva je splněna – a v zimě už můžeme přemýšlet o dalších.