Mezi vinicemi, historií a nekonečnými serpentinami
Minulý rok jsem svůj článek zakončil slibem, že letos v květnu se cyklistický klub BIKE Mšeno vydá prozkoumat krásy italského Toskánska. Sliby se mají plnit, a tak v pátek 6. května v podvečer vyrážíme směr Rozvadov. Nezáživné německé dálnice polykáme za tmy, abychom si dopřáli pár hodin spánku u jezera Garda. Za svítání už pokračujeme dál a v čase oběda nás vítá naše „náhradní domovina“ – historická a úchvatná Volterra.
Po zabydlení první seznamovací švih
Po zabydlení vyrážíme na první seznamovací okruh. Místní krajina je v květnu svěže zelená a kopcovitá. Kopce sice nejsou extrémně vysoké, ale stoupá se na ně několik kilometrů pozvolnými serpentinami, které mají pro cyklisty naprosto ideální sklon. Vrcholky často zdobí středověké pevnosti a vesničky vyhřívající se na slunci uprostřed nekonečných olivových sadů.
Pisa
V neděli ráno nacvakneme pedály a míříme do Pisy. Vidět nejslavnější šikmou věž světa je takřka povinností každého turisty. Frontu nahoru ale dobrovolně vynecháváme – raději otáčíme kormidla zpět, aby nás blížící se déšť nezastihl příliš daleko od základny.
San Gimignano – Siena
Pondělní vyhlídkový okruh nás zavede do San Gimignana. Zdejší náměstí s budovami starými i tisíc let je prostě úchvatné. V úterý pak míříme na východ do Sieny. Na tamním náměstí se konají slavné a divoké koňské dostihy (těžko říct, zda by něco podobného prošlo na pražském Staromáku). Právě tady končí i slavná klasika Strade Bianche, kde před lety slavil vítězství Zdeněk Štybar. O Sieně se říká, že je nejkrásnějším městem světa, mně ale osobně víc učarovala káva v Monteriggioni, ke kterému vedlo jedno extrémně prudké stoupání.
Pomarance
Středa patřila moři. Už začátkem května mělo příjemnou teplotu a v kombinaci s obědem z čerstvých darů moře získal tento den punc dokonalosti. Čtvrtek byl opět ve znamení výjezdů, sjezdů a návštěvy farmářského trhu v Pomarance. Klikaté cesty nás vedly mezi vinicemi a nabízely ty nejlepší výhledy, jaké si v sedle kola můžete přát.
Pátek a sobotní odjez domů
V pátek nás čekala poslední jízda. Každý si ji zvolil podle vlastní chuti. Mě lákal pátý, závěrečný výjezd do Volterry. Byl tak prudký, že jsem ho musel jet nadoraz, abych ho vůbec zdolal.
V sobotu ráno vyrážíme zpět k domovu. Věřím, že všech jedenáct chlapů bude na tento květnový týden vzpomínat jako na mimořádně vydařený. A co příště? Snad nás jarní cesty zavedou do Slovinska.